Původ klíčových slov z oblasti elektrotechniky

Také jste si už někdy položili otázku, odkud se vlastně vzala slova elektřina a magnetismus? Jejich původ pochází od anglického, všestranně vzdělaného badatele Williama Gilberta. Tento muž spojoval teoretické poznatky s vlastním vědeckým bádáním, kde se soustředil na oblast fyziky. Právě pojmy jako elektrická síla, elektrická přitažlivost nebo elektrická indukce nám jsou známé právě díky tomuto renesančnímu vědci.

Dvorní lékař Alžběty I.

William Gilbert byl významný lékař a vědec anglického původu a během jeho medicínské kariéry působil na dvoře Alžběty I., jako její dvorní lékař. Díky svému postavení a rodinné situaci, mu bylo umožněno cestovat okolo Evropy, což bylo na tehdejší dobu mimořádné. Při návštěvách významných míst se setkával s neméně důležitými vzdělanci tehdejší doby. To mu přinášelo vědomosti a nápady, na kterých mohl stavět vlastní hypotézy a konstruovat inovativní závěry.

Zkoumal a experimentálně ověřoval magnetické i elektrické jevy, tehdejší dobou nepříliš prozkoumané či legendarizované a poskytl základy pro další objevy v oboru elektromagnetismus. Při jeho vědeckém bádání kladl důraz na tvorbu realistických hypotéz a jejich následné ověření praktickými zkušenostmi. Aplikovanou vědu sám realizoval a její výstupy kriticky hodnotil.

O magnetu, magnetických tělesech a velkém magnetu zemském

William Gilbert se nejvíce proslavil publikací šestidílného svazku, kterou zveřejnil v roce 1600 pod názvem O magnetu, magnetických tělesech a velkém magnetu zemském (v originále zvané De Magnete, Magneticisque Corporibus et de Magno Magnete Tellure). Kniha pojednává o neuvěřitelných 600 experimentech a popisuje pokusy s magnety a elektrickými látkami. Jedinečné dílo je stále uznávané, neboť převážná část závěrů je poplatná do dnešních dob. Příkladem může být například teorie magnetismu, která říká, že každý magnet bez rozdílu obsahuje vždy dva póly, kladný a záporný, jejichž přítomnost je nedělitelná. Gilbert se věnoval i určování přitažlivé síly magnetů a vypracoval metodiku jejího exaktního měření.

Magnetické póly Země

Průlomovým momentem jeho zkoumání bylo stanovení magnetických polí Země. Objev magnetismu planety spočíval v přesném výpočtu určující polohu magnetických pólů v nedaleké vzdálenosti od pólů zeměpisných, čímž rovněž objasnil do té doby neopodstatněnou funkci kompasu.
Jak už to tak někdy bývá, tento geniální učenec byl vždy poněkud přehlížen a působil ve stínu známějších vědců. Leč v určitém období byla standardně používána jednotka Gilbert [Gb], jako veličina magnetického nebo-li magnetomotorického napětí 1 Gb = 0,796 A. Dnes se s jeho odkazem můžeme setkat nejen při výuce fyziky, práci s elektroskopem, ale rovněž v běžném životě, kdy se na denní bázi potkáváme s rozličnými přírodními a fyzikálními úkazy.