Gustav Robert Kirchhoff - německý fyzik - narodil se 12. března 1824 v Königsbergu v tehdejším Prusku a zemřel 17. října 1887 v Berlíně. Narodil se jako třetí syn justičního rady.
V Königsbergu také vystudoval gymnázium a pak nastoupil na místní Albertovu univerzitu, kde v té době působilo několik významných profesorů. Pro Kirchhoffovu budoucnost měl nesporný význam profesor F. E. Neumann. Ten zadal tehdy jednadvacetiletému studentovi Kirchhoffovi seminární práci zaměřenou na zkoumání rozložení proudové hustoty v kruhové desce se vstupem a výstupem proudu umístěnými na jejím obvodu. Pomocí Wheatstonova můstku experimentálně ověřil vyšetřovaný průběh ekvipotenciál. V dodatku své seminární práce odvodil podmínku rovnováhy pro tento můstek. Právě k tomuto účelu zformuloval vztahy, které v následujících letech ještě v několika svých pracích matematicky zpřesnil a doplnil dalšími poznatky (Kirchhoffova kombinační pravidla). Již dříve se tyto vztahy, které shrnují podmínky pro průchod proudu v kterémkoliv okamžiku, používaly intuitivně. Kirchhoffova zásluha spočívá v tom, že si oba zákony pro rozdělení proudů a napětí v elektrických sítích uvědomil a definoval je v jejich plné obecnosti.

Objev spektroskopie

Spolu se svým univerzitním kolegou, chemikem R. W. Bunsenem, našli cestu k objevům, které sahaly daleko za obzor tehdejšího vědění – vypracovali metodu spektrální analýzy, umožňující určit chemické složení zářících těles. To vedlo mimo jiné k jejich společnému objevu nových prvků cesia (1860) a rubidia (1861). V souvislosti s tím objevil Kirchhoff také zákon o emisi a absorpci záření a uskutečnil velmi přesná zkoumání slunečního spektra.
Na konci roku 1859 předložil Kirchhoff berlínské Akademii věd následující závěr: každá látka pohlcuje světlo těch vlnových délek, jež sama vyzařuje. Tímto způsobem objevil ve slunečním spektru sodík, vodík, vápník, chrom a železo.

Záření černého tělesa

Přibližně z roku 1859 pochází Kirchhoffův objev rovnováhy mezi pohlceným a vysílaným zářením u absolutně černého tělesa. Kirchhoff zjistil, že intenzita vyzařování je určena jen teplotou tělesa. V každé dutině obklopené stejně teplými tělesy vznikne univerzální záření (záření černého tělesa) závislé jen na teplotě stěn, ne však na jejich druhu, a že na toto dutinové záření lze vztáhnout intenzitu vyzařování jakéhokoliv tělesa, jsou-li známy jeho absorpce a index lomu.

První Kirchhoffův zákon

Algebraický součet proudů v libovolném uzlu elektrického obvodu se rovná nule.

Druhý Kirchhoffův zákon

V libovolném uzavřeném obvodu, který je částí elektrické sítě, se algebraický součet elektromotorických napětí ze zdrojů rovná algebraickému součtu ohmických napětí na jednotlivých rezistorech.

Kirchhoffův citát

„Celá fyzika je hotová. Zbývá vyřešit jen dva drobné problémy: konstantní rychlost šíření světla a odchylky od teorie záření černého tělesa.“