Životní příběh

James Clerk Maxwell se narodil 13. června 1831 v Edinburgu ve Skotsku ve staré šlechtické a právnické rodině, která pocházela z roku Clerků. Jamesův otec John přijal jméno Maxwell zděděním maxwellovského statku. James prožil celé dětství ve skotském Glenlair. Již od velmi raného dětství se zajímal o vše, co se hýbalo, zářilo nebo vydávalo hluk, byl velmi zvídavým dítětem, fascinovalo ho kreslení i geometrie. Jeho matka podporovala Maxwellův potenciál a pilně ho vzdělávala doma.

Když mu bylo osm, zemřela na rakovinu a tato nemoc byla později osudná i jemu. Jeho výchovy se ujal výstřední a trochu podivínský otec, který mu pořídil první dalekohled a vzbudil u něj zájem o astronomii. Osudnou se mu stala účast na přednášce o elektrickém pohonu a magnetické síle, která dala směr jeho životnímu výzkumu.

Svou první vědeckou práci napsal ve svých 14 letech. Jako šestnáctiletý začal studovat v roce 1847 univerzitu v Edinburghu. V roce 1850 přestoupil do Cambridge. V roce 1856 (25letý) byl pozván jako profesor na univerzitu v Aberdeenu. V letech 1860 - 1865 byl profesorem na King´s College v Londýně. Poté se po těžké nemoci uchýlil na své venkovské sídlo. Během svého života publikoval mnoho vědeckých článků z oblasti fyziky, chemie, astronomie a matematiky.

V roce 1879 se začalo Maxwellovo zdraví prudce zhoršovat, vrátil se do Glenlairu, aby se zotavil. Krátce před smrtí přijel do Cambridge, kde 5. listopadu 1879 zemřel. Byl pohřben beze všech poct na malém hřbitově v Partonu.

Objevy

James Clerk Maxwell byl nesporně odborníkem v několika oblastech vědy. Mezi jeho nejznámější objevy patří:

Výzkum elektromagnetického záření, který spojuje nauku o elektřině, magnetismu a optiku. Při experimentování mu prý pomáhala jeho paní a pes, kterému potichu vysvětloval pokusy, když s ním byl v laboratoři sám.

V roce 1856, ve věku 25 let, Maxwell začal pracovat na další oblasti výzkumu - složení prstenců Saturnu. Vypočítal, že se Saturnovy prstence musí skládat z množství malých tělísek, které velkou rychlostí obíhají kolem planety.

Spolupracoval s rakouským fyzikem Boltzmannem na vývoji teorie nazvané „Maxwell-Boltzmannovo rozdělení“ - určení rychlosti molekul v plynu při různých teplotách.

Maxwellovy pokusy s barvami byly zaměřeny na existenci tří základních barev – červená, modrá, zelená. Potvrdil teorii o přítomnosti tří druhů receptorů lidského oka, citlivých na tyto základní barvy a vysvětlil barvoslepost jako poruchu těchto receptorů. Jeho vysvětlení záviselo na tom, proč vidíme, že věci mají určitou barvu. Např smícháním modré a žluté barvy vznikne zelená, smícháním modrého a žlutého světla vznikne růžové atd.

V roce 1861 Maxwell vytvořil první barevnou trvanlivou fotografii. Pásku se vzorkem tartanu (kostkovaný nebo pruhovaný vzor látky) promítnul přes filtry základních barev k dosažení barevného výsledku. Tak vznikl prapředek všech barevných fotografií, barevného tisku a televize, bez kterých si už nedokážeme představit náš současný život.